Nulové přetoky do sítě u mikrozdrojů jsou technický nesmysl

  • Stav k 31. 12. 2016
  • Počet FVE v ČR: 28 324
  • Celkový výkon: 2 128,48 MWe
  • Výroba elektřiny: 2 244 194,8 MWh
  • Podíl výroby z OZE: 22,7 %

22.8.2014, 10:03

V návrhu diskutované novely energetického zákona se objevuje institut tzv. mikrozdrojů, které mají mít nárok na administrativně zjednodušený proces připojování. Tento vítaný záměr je však znehodnocen nešťastným a v praxi těžko realizovatelným požadavkem na nulový přetok do sítě. Článek na toto téma přinesl portál Solární novinky.

Existují sice zařízení, jakou jsou nejrůznější wattroutery apod., které opravdu jsou schopné produkci FVE a následnou spotřebu hlídat v rámci rozvaděče a elektroinstalace například rodinného domu tak, aby nedocházelo k přetokům do sítě. Jejich masivní nasazení by však znamenalo zhoršení kvality dodávek elektřiny konečnému odběrateli. To však mohou reálně zajistit jen do té míry, do jaké je schopna domácnost vyrobenou a nespotřebovanou elektřinu akumulovat.

„V současné době je možné akumulovat přebytkovou energii do ohřevu vody, popřípadě baterií, bazénů apod., ale žádná domácnost nedisponuje akumulační nádrží o velikosti 3000 litrů, tak aby v rámci spotřeby teplé vody v domácnosti, byla schopna pokrýt každodenní přebytek výroby výše zmíněné FVE. Ani nemá k dispozici bateriové systémy s kapacitou 30 kWh, které by dokázaly pojmout 100 % produkce v příznivých osvitových a klimatických podmínkách,“ vysvětluje Ing. Petr Správka, vedoucí pracovní skupiny CZEPHO pro malé zdroje.

Podle Správky domácnosti obvykle používají využívaní bojlery či zásobníky teplé vody s kapacitou od 160 do maximálně 1 000 litrů. Konkrétní příklady z praxe ukazují, že FVE s výkonem do 10 kWp, wattrouterem a zásobníkem na tisíc litrů nejsou schopné bez umělého vyprazdňování přehřáté vody ze zásobníku nikdy nulový přetok garantovat.

„Představme si běžných chod domácnosti v letním období, kdy během tří dnů budou kvalitní osvitové podmínky a rodina nebude  schopna spotřebovávat či jinak vyprazdňovat zásobník, aby mohl akumulovat denní přebytek cca 30 kWh. Při přehřátí zásobníku na 90 oC se automaticky vypne napájení IZT z přebytků a v té chvíli dojde k následným přetokům do sítě. Z dlouhodobého měření a analýzy chování domu čtyřčlenné domácnosti nám vychází, že jsme schopni v reálném životě a při zachování standardů komfortu bydlení realizovat maximálně využití 75 % - 80 % přebytků,“ popisuje Správka.

Co má „nulový přetok“ řešit?

CZEPHO prakticky nerealizovatelný požadavek nulových přetoků odmítá od okamžiku, kdy se v návrhu novely objevil a své námitky vznesla i v rámci připomínkového řízení. Podle asociace nelze řešit problém zastaralosti transformátorů regionální distribuční sítě uložením nesmyslné podmínky, která domácí sluneční elektrárny učiní finančně neefektivními a omezujícími reálný životní cyklus domácnosti.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu přichází v rámci novely energetického zákona s opatřením, které českým domácnostem využívání sluneční energie pro vlastní energetickou soběstačnost zcela znemožní,“ říká výkonná ředitelka CZEPHO Ing. Veronika Knoblochová. „Diskuze by měla být především o tom, za jakých podmínek podpořit rozvoj výroby a lokální spotřeby energie v místě tak, abychom mohli do budoucna, bez zelených bonusů, výkupních  tarifů apod., snižovat závislost výroby a spotřeby energií z fosilních paliv a plynu. A nastavme pro mikrozdroje takové toleranční pásmo přebytků, které neznemožní normální fungování domácností bez sankcí distributora a neomezí funkčnost distribuční sítě,“ vysvětluje dále pozici CZEPHO Knoblochová.