Evropská rada rozhoduje energetické budoucnosti EU. Společné cíle jsou výhodné pro ekonomiku

  • Stav k 31. 12. 2016
  • Počet FVE v ČR: 28 324
  • Celkový výkon: 2 128,48 MWe
  • Výroba elektřiny: 2 244 194,8 MWh
  • Podíl výroby z OZE: 22,7 %

23.10.2014, 15:31

Nejdůležitějším bodem Evropské rady, který proběhne dnes a zítra v Bruselu bude jednání o podobě energeticko-klimatické politiky do roku 2030. Klimatické a energetické cíle navržené Evropskou komisí pro příští desetiletí směřují ke snížení emisí EU o 40 %, závaznému zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na úrovni EU na 27 % a zvýšení energetické účinnosti o 30 %.

AliES a CZEPHO během tohoto roku oslovily české vládní představitele s žádosti o podporu vyšších závazků pro obnovitelné zdroje i závaznost cílů nejen na úrovni EU, ale také pro jednotlivé členské státy dle jejich přírodních podmínek.

Evropskou radu také před samotným jednáním oslovily přední evropské průmyslové firmy a organizace (například Alstom nebo Evropská fotovoltaická průmyslová asociace) s podporou cíle pro obnovitelné zdroje ve výši minimálně 30 %. Podle výsledků nejnovější studie PRIMES and Frauhofer ISI je přijetí všech tří závazných cílů (40% - 30% - 30%) ekonomicky efektivnější a levnější než schválení pouze jednoho cíle týkajícího se snížení emisí [3]. Jen solární energetika může v roce 2030 pokrývat až 15 % spotřeby evropské elektřiny v roce 2030. Větrné turbíny již dnes patří k nejlevnějším energetickým zdrojům.

„Ambiciózní a přesto reálné cíle zvyšování podílu obnovitelných zdrojů nebo snižování spotřeby jsou šancí pro státy Evropské unie, jak se mohou zbavit závislosti na uhlí nebo dovozu zemního plynu nebo ropy. V příštím desetiletí se již obnovitelné zdroje obejdou bez současné formy podpory, takže jejich omezování nedává žádný smysl. Solární panely na střechách se již dnes stávají běžnou součástí výstavby domů, větrné elektrárny začnou konkurovat fosilním zdrojům a energie z bioplynu podpoří soběstačnost zemědělců. Proto by měli lídři evropských států vyslat jasný signál, že stojí o zachování růstu šetrné energetiky,“ uvádí Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

„Nastavení cílů pro obnovitelné zdroje v minulosti posloužilo jako potřebný impuls k rozhýbání investic do moderní energetiky. Právě díky této strategii je dnes solární energetika nejdostupnější zdroj obnovitelné energie. Šetrná energetika navíc v České republice pomůže vytvořit tisíce pracovních míst a podpořit místní ekonomiku. Zejména proto by se měla vláda Bohuslava Sobotky přidat k progresivním státům a požadovat konkrétní závazek růstu obnovitelných zdrojů do roku 2030,“ dodává Veronika Knoblochová z České fotovoltaické průmyslové asociace.

Přínosy závazných klimaticko-energetických cílů:

Impuls pro ekonomiku EU

  • odvětví obnovitelných zdrojů energie zaměstnávalo v Evropě během roku 2010 přes milion lidí, do konce tohoto desetiletí může zaměstnat až 2,8 milionů občanů, a do roku 2030 okolo čtyř milionů lidí. Jasný závazek do roku 2030 pak přinese impuls pro růst unijního HDP o 0,45 procenta [5].

Úspora veřejných prostředků

  • EU ušetří prostředky za podporu spalování uhlí nebo jaderné energetiky. Podle čísel Evropské komise vydaly státy v roce 2011 z veřejných zdrojů za jadernou energetiku 30 miliard eur, fosilní zdroje přišly na 26 miliard a 40 miliard eur na škodách na zdraví [6]. Podpora obnovitelných zdrojů tak stála třikrát méně než součet výdajů za konveční zdroje.

Podpora energetické nezávislosti EU

  • každý rok utratí EU za dovoz energie a energetických surovin okolo 400 miliard eur [7], což odpovídá 3 % HDP EU. Naplnění cílů do roku 2020 sníží výdaje států EU za energie o 200 miliard euro ročně [8], navazující cíle do roku 2030 umožní další snižování výdajů a budování energetické soběstačnosti.

Ochrana zdraví

  • nezávislost na fosilních palivech: podle aktuální studie Mezinárodního měnového fondu se v roce 2011 pohybovaly negativní dopady ze spalování uhlí ve výši 3,39 procent ročních příjmů státu – tedy asi 35 miliard korun ročně [9]. Právě obnovitelné zdroje mohou pomoci snížit spotřebu fosilních paliv.