• Stav k 31. 12. 2016
  • Počet FVE v ČR: 28 324
  • Celkový výkon: 2 128,48 MWe
  • Výroba elektřiny: 2 244 194,8 MWh
  • Podíl OZE: 12,97 %

Evropa potřebuje pružnější energetický trh, který zvládne více OZE

16.7.2015, 11:55

Evropská komise dnes představí takzvaný letní energetický a klimatický balíček, který se skládá ze čtyř klíčových návrhů. Dokument navrhuje revizi systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a úpravu směrnice o energetických štítcích. Zároveň tento letní energetický a klimatický balíček formuluje dvě klíčová konzultativní sdělení, která se týkající budoucí proměny trhu s elektřinou i proměny role spotřebitelů energie. Podle AliES a CZEPHO by měla Evropská komise dnes otevřené legislativní návrhy využít k posílení ústupu od fosilních zdrojů k modernímu energetickému systému, založenému především na využití obnovitelných zdrojů.

Posílení postavení spotřebitelů a podpora nového trhu

Spotřebitelé nově nemusí být pouhými odběrateli elektřiny, ale budou se moci stát jejími výrobci a to nejen pro vlastní spotřebu. Především bude možné aktivně řídit vlastní spotřebu. Realizace tohoto návrhu by měla zvýšit význam malých, decentralizovaných zdrojů, jako jsou například solární panely na střechách domů. Solární asociace vítají návrh Evropské komise, který v části dotýkající se šetrné energetiky posílí roli spotřebitelů a udělá z nich aktivní účastníky trhu s elektřinou. „Reforma evropského trhu s elektřinou musí vést k urychlení přechodu k vyššímu zastoupení obnovitelných zdrojů na místo dnešní centralizované energetiky, založené na velkých uhelných a jaderných elektrárnách. Evropský energetický trh by se měl proměnit na pružnější systém, který pomocí chytrých sítí umožní snadné zapojení solárních nebo větrných elektráren. Současně je třeba posílit roli domácností a menších podniků jako samovýrobců vlastní elektřiny,“ říká Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

Pro to, aby plán Evropské komise opravdu uskutečnil, jsou podle AliES a CZEPHO klíčové následující faktory:

  • Přísné trvání na využívání především technologií s nejlepší účinností, ale také rekonstrukcí systému obchodování emisních povolenek. Všechny výnosy z prodeje emisních kreditů je třeba především využít pro podporu investic do energetických úspor nebo obnovitelných zdrojů. Dnes mají státy povinnost investovat ochrany ovzduší pouhou polovinu ze získaných prostředků.

  • Je třeba, aby cenově efektivní trh s energií počítal s velkým podílem variabilních zdrojů elektřiny ze slunečních a větrných elektráren a umožnit vysoký stupeň flexibility tak, aby spotřebitelé elektřiny mohli čerpat výhod energie z obnovitelných zdrojů. To obnáší zajistit schopnost reagovat na poptávku, možnosti skladování energie, ale také propojení elektroenergetiky se systémy vytápění či dopravou, které by využily případné přebytky obnovitelné elektřiny.

  • Přidat možnost podpory pro komunitně vlastněné obnovitelné zdroje energie jako jsou solární panely na střechách budov, bioplynové stanice a větrné elektrárny.

  • Odstranit překážky, které brání zákazníkům hrát aktivní roli na trhu s elektřinou: jde například o různé skryté podpory pro konvenční zdroje energie ve formě nezapočítaných externích nákladů vyplývajících ze spalování uhlí nebo omezené odpovědnosti provozovatelů jaderných reaktorů za škody.

  • Podpořit časově flexibilní možnosti maloobchodních cen elektřiny a minimalizovat fixní poplatky na účtech za elektřinu.

Právě flexibilita trhu a fixní poplatky jsou diskutovanou otázkou v České republice, kde kvůli novým bariérám lze očekávat další omezení růstu malých zdrojů energie. „Hrozí, že zavedení pevných plateb na odběrné místo (jistič) ztratí zájemci o obnovitelné zdroje možnost usilovat o finanční úspory vlastní výrobou elektřiny [1]. AliES i CZEPHO proto chtějí otevřít v rámci dalšího legislativního procesu diskuzi o vhodné tarifní struktuře i o odstraňování diskriminačních bariér,“ přibližuje další kroky Veronika Knoblochová z České fotovoltaické průmyslové asociace.

Nestabilní legislativní prostředí v České republice nenahrává rychlejšímu rozvoji decentralizovaných zdrojů energie v podobě solárních panelů na střechách domů, chytrých sítí nebo systémů na ukládání energie. „Takový systém by umožnil domácnostem těžit z levných obnovitelných zdrojů energie a podnikům by se tak otevřel zcela nový obor zakázek. Jenže to celé ohrožuje neochota politiků zavést nefinanční nástroje podpory, navíc hrozí zvýšení fixních poplatků za elektřinu. Přitom právě pružný energetický trh s větším podílem obnovitelných zdrojů je klíčový z hlediska naplnění evropských cílů v šetrné energetice do roku 2030,“ dodává Veronika Knoblochová z České fotovoltaické průmyslové asociace.

Uplatnění návrhů Evropské komise v České republice

Návrh nové podoby energetického trhu také vyzývá k většímu mezinárodnímu obchodování elektřiny. AliES a CZEPHO upozorňují, že většímu zapojení České republiky do mezinárodního trhu s elektřinou mohou bránit aktuálně budované transformátory na hranicích s Německem. Ty sice mohou zabránit nárazovým vlivům německých větrných parků, ale to také může znamenat, že při řízených dodávkách nebudou moci čeští spotřebitelé nakupovat levné přebytky německé elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Druhým problémem v mezinárodním propojení je letos přijatá Státní energetická koncepce, která na místo posilování decentralizované energetiky s využitím obnovitelných zdrojů prosazuje především výstavbu ekonomicky rizikových jaderných reaktorů. „Zcela opačnou strategii zvolilo Dánsko, které vybudovalo mezinárodní (přenosovou) soustavu s Německem a se skandinávskými zeměmi. Dánsko tak může nakupovat aktuálně nejlevnější nabízenou elektřinu z těchto zemí [3]. Právě důkladný koordinovaný mezinárodní postup umožňuje proměnu energetiky za nižších nákladů než cesta, kterou Česku nabídlo ministerstvo průmyslu ve své energetické koncepci,“ uzavírá Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

AliES a CZEPHO komisi nabídnou své podrobné připomínky v rámci otevřené konzultace v kontextu českých souvislostí fungování energetiky a očekávaných v rámci dnes otevřeného procesu veřejné konzultace. Použité argumenty v této tiskové zprávě vycházejí z konzultací se SolarPower Europe (dříve EPIA), která zastřešuje národní solární asociace v členských státech EU.

Kontakty:

Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost, tel.: 737 128 471, e-mail: martin.sedlak@alies.cz
Veronika Knoblochová, výkonná ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace, tel.: 722 562 453, e-mail: veronika.knoblochova@czepho.cz

Odkazy:

[1] Aktuální studie vědců z ministerstva energetiky USA, Národní laboratoře Lawrence Berkeleyho potvrzuje citlivost dalšího růstu na podobu nastavení energetického trhu a především sazeb elektřiny. Výsledky ukazují, že pokud dojde ke zvýšení fixních poplatků, povede to k podstatnému snížení zájmu o instalace solárních elektráren. Více na: http://emp.lbl.gov/publications/net-metering-and-market-f

[2] Nová tarifní struktura by měla umožnit přijetí nefinančního nástroje na podporu decentrálních zdrojů energie ve formě net-meteringu. Podstatou tohoto systému je právo na výrobu energie pro krytí vlastní spotřeby a právo využívat rozvodné sítě podle dohodnutých pravidel. Pokud solární elektrárna vyrobí více, než v dané době rodinný dům spotřebuje, elektřina přeteče do sítě a spotřebuje se v sousedství s minimálními přenosovými ztrátami a zatížením rozvodné sítě. V případě, že vyrobí méně, rodinný dům může čerpat elektřinu ze sítě jako dosud. Ve stanoveném zúčtovacím období má majitel elektrárny právo odebrat ze sítě přesně tolik, kolik do ní dodal případně o něco méně a rozdíl distribuční společnosti pokryje související náklady. Systém má samoregulační efekt. Rodině se vyplatí mít jenom tak velkou elektrárnu, která vyrobí tolik, kolik rodinný dům spotřebuje. Za nadvýrobu totiž majitel nedostane nic, elektřina propadne distribuční společnosti. Veškerá elektřina, která je dodaná v režimu net-metering je využívaná distribuční společností ke krytí ztrát v síti a není předmětem obchodu s elektřinou.

[3] Výroční zpráva dánského státního správce sítě za rok 2014:

http://www.energinet.dk/EN/OM-OS/Nyheder/Sider/Aarsrapport-2014-Fremtidens-energi-loesninger-findes-paa-tvaers-af-graenser.aspx

[4] https://ec.europa.eu/energy/en/consultations/public-consultation-new-energy-market-design