• Stav k 31. 12. 2016
  • Počet FVE v ČR: 28 324
  • Celkový výkon: 2 128,48 MWe
  • Výroba elektřiny: 2 244 194,8 MWh
  • Podíl OZE: 12,97 %

CZEPHO: Sluneční elektrárny v roce 2013 trápily nižší slunečnost a solární odvod

6.3.2014, 10:11

Ve slunečních elektrárnách se v České republice loni vyrobilo 2070,2 GWh elektrické energie, to odpovídá roční spotřebě elektřiny zhruba 600 000 běžných domácností. Solární sektor pak zásadně ovlivnilo prodloužení solárního odvodu na celou dobu životnosti pro instalace z roku 2010 a další zásahy, které narušily zákonem garantovanou návratnost.

Loňský rok byl posledním, kdy mohli zájemci o solární elektřinu získat podporu pomocí výkupních cen nebo zelených bonusů. Do sítě se tak stihlo připojit ještě pět desítek megawattů, které odpovídají asi šesti tisícům drobných střešních instalací. Celkový výkon solárních elektráren tak dosahuje v Česku na 2131,36 megawattů.

Vedle negativních dopadů vyplývajících ze zpětných zásahů do zákonem garantovaných podmínek ovlivňovalo loni výkon solárních elektráren také počasí. Pokles výroby v důsledku horší slunečnosti se spolu s pokračujícím výběrem 26% solární daně promítl do ekonomiky provozovatelů slunečních elektráren za situace, kdy již nyní nedosahují zákonem garantované patnáctileté doby návratnosti.

 

Vedle toho se museli investoři v solární energetice potýkat s dalšími kontroverzními zásahy, které opět de facto představují retroaktivní kroky namířené proti fotovoltaice. Sem patří zejména nepodložené a politicky motivované prodloužení solárního odvodu ve výši 10 % pro sluneční elektrárny uvedené do provozu v roce 2010, a to na celou dobu jejich životnosti. Do této kategorie spadá rovněž zavedení nedůvodně vysokého poplatku na recyklaci solárních panelů.

Z hlediska dalšího rozvoje sektoru je potom další špatnou zprávou roku 2013 ukončení veškeré provozní podpory pro nové zdroje včetně malých domácích elektráren. Systém podpory byl ke konci roku zastaven bez náhrady například v podobě nefinančních nástrojů. Ministerstvo průmyslu a obchodu sice zahájilo se zástupci solárního sektoru a dalšími zainteresovanými debatu o nové formě podpory, ale ta zatím nepřinesla žádné konkrétní výsledky. To vzbuzuje v sektoru značnou nejistotu do budoucna, která postihuje citelně například výrobce komponent, instalační a servisní firmy a může mít citelné dopady na zaměstnanost v sektoru.

 

„Nejistotu a nestabilitu v sektoru v České republice vnímáme společně s Evropskou fotovoltaickou průmyslovou asociací jako vážný problém, který se může negativně odrazit do české ekonomiky. Budeme proto i nadále usilovat o nalezení nového systému podpory čisté sluneční energetiky, jenž by umožnil její další rozvoj zejména v podobě výroby vlastní elektřiny v domácnostech. Za vhodné nástroje pokládáme například net-metering, tedy zápočet energií mezi výrobcem a distributorem, nebo osvobození spotřeby malých zdrojů od příspěvků na OZE či povinnost mít živnostenské oprávnění“ říká výkonná ředitelka CZEPHO Veronika Knoblochová.

 

Net-metering umožňuje výrobcům dodávajícím nespotřebovanou elektrickou energii do sítě si v době, kdy svou spotřebu nepokryjí z vlastního zdroje, část objemu dodané energie zase bezplatně odebrat. Tento systém neklade žádné podstatné nároky na veřejné finance, nezatěžuje finančně ani ostatní odběratele elektřiny a úspěšně funguje například v USA a řadě evropských zemích.

 

Překážkami, na které další rozvoj solárního sektoru se zabývá také celoevropský projekt PV GRID, v němž CZEPHO zastupuje Českou republiku. Podle dosavadních výsledků projektu probíhajícím současně v 16 zemích EU včetně ČR, patří mezi hlavní bariéry zejména: složité povolovací procedury FVE, dlouhé čekací lhůty na připojení, umělé stropy pro zapojení FVE do sítě a v neposlední řadě retroaktivní snižování podpory. Projekt zároveň identifikuje a navrhuje konkrétní technická řešení, která mohou významně pomoci budoucí větší integraci FVE do distribuční soustavy a odstranit stávající překážky. Možnostem v odstraňování bariér a technologickým trendům ve fotovoltaice bude věnován také kulatý stůl, který v rámci projektu PV GRID pořádá CZEPHO 18. března v Praze.

 

Solární kauzy loňského roku – dnes už víme, jak to bylo:

 

Kontroverzní zásahy do stability sektoru

Vláda Jiřího Rusnoka prosadila prodloužení solárního odvodu v novele zákona o podporovaných zdrojích v rozporu se zákonnými garancemi nebo nálezem Ústavního soudu. Dokonce se nenamáhala připravit podklady k posouzení ekonomické návratnosti solárních elektráren. Následně se ministerstvo průmyslu přiznalo, že 10% solární odvod propočítávalo až zpětně – během jednání v Senátu. Samotní senátoři z Výboru pro životní prostředí zjistili, že doplněný výpočet MPO obsahoval řadu chyb – například nepočítá s letos zavedenými recyklačními poplatky, případně nezahrnuje daň z příjmu apod.

Nepravdivé kampaně proti solární energetice

Symbolem zavádění nepravdivých nálepek o solárním sektoru se loni stala předsedkyně ERÚ Alena Vitásková, která si vymyslela kauzu o špatně nastavených výkupních cenách. Média celý rok zásobovala tvrzeními o tom, že spotřebitelé elektřiny zaplatí kvůli chybám předchozího vedení ERÚ až 160 miliard. Konec lžím učinilo až šetření protikorupční policie potvrzené Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci. Státní zástupce Radek Mezlík v závěru své reakce na stížnost ERÚ pak konstatuje, že „výkupní ceny fotovoltaické energie však byly stanoveny v souladu se zákonem a v tomto smyslu k „solárnímu tunelu“ nedošlo. Jak již bylo uvedeno, za podobu zákona nesou politickou odpovědnost subjekty zúčastněné v legislativním procesu a tato sama o sobě nemůže být předmětem trestního řízení.“

 

Předražené a zbytečné recyklační poplatky

Dalším krokem, kterým stát zasáhl do ekonomiky solárních elektráren je loni zavedená povinnost platit recyklační poplatky. Ministerstvo životního prostředí vedené Tomášem Chalupou a posléze Tomášem Podivínským tak umožnilo další zásah soukromých prostředků investorů. Vyhláška totiž předepisuje provozovatelům fotovoltaických elektráren - bez rozdílu zda se jedná o velké investory nebo malé rodiny - zaplatit během následujících pěti let 8,5 Kč/kg. Takto pevně stanovené cena je přitom 2x vyšší než uvádí studie zpracovaná přímo pro Ministerstvo životního prostředí od týmu ekonoma Miroslava Zámečníka a až 3x vyšší než jsou běžné náklady na recyklace v evropských zemích.

Povinnost platit recyklační poplatky je také v rozporu s předpisy EU. Aktuální podoba zákon o odpadech totiž nedává majitelům solárních panelů jiné možnosti vyřešení recyklace než účast v kolektivních systémech.