Fotovoltaika dává smysl i ve velkých městech. Střechy budov v Praze mohou zásobovat energií nejméně 120 tisíc domácností

  • Stav k 31.12.2020
  • Počet FVE v ČR: 41 634 FVE
  • Celkový výkon: 2 226,8 MWp
  • Výroba elektřiny: 2270 GWh
  • Podíl OZE: 22,0 %

29.3.2021, 08:00

Střechy rodinných a bytových domů v Praze a okolí mohou poskytnout dostatek výkonu ve fotovoltaice nejméně pro 120 tisíc domácností. Klíčové je stanovit pro čistou komunální energetiku jasné a ambiciózní cíle a zvolit vhodné nástroje pro jejich splnění. Inspiraci nabízí přístupy některých měst v zahraničí. Například ve Vídni budou masivně rozšiřovat solární panely na celkem 120 000 metrů čtverečních. Podobnou cestou se vydává i Brno, které plánuje instalovat solární panely na 120 městských budov a zajistit svým občanům levnou a obnovitelnou energii.

Solární panely na střechách rodinných a bytových domů v Praze a okolí mohou zásobovat nejméně 120 tisíc domácností. Vyplývá to z analýzy potenciálu střešní fotovoltaiky v Praze a okolí, kterou pro Alianci pro energetickou soběstačnost vypracovala společnost EkoWATT. Praha s instalacemi fotovoltaiky počítá v rámci naplnění klimatického plánu města, které mimo jiné obsahuje závazek do roku 2030 pokrývat polovinu svých energetických potřeb z obnovitelných zdrojů energie. Aktuální čísla z nezávislé studie pak Praze napovídají, kam může zaměřit své úsilí ve využití lokálních zdrojů energie.

„Solární elektrárny jsou v současnosti nejdostupnějším zdrojem čisté energie. Na vhodné střechy obytných domů v hlavním městě a v okresech Praha-západ a Praha-východ lze instalovat 472 až 675 megawatt výkonu, který by dokázal zásobovat elektřinou 120-170 tisíc domácností s průměrnou spotřebou. Bilančně to pak vychází, že každá čtvrtá až pátá pražská domácnost může během roku spotřebovávat “jen” solární energii. Toto číslo by přitom mohlo být ještě vyšší, pokud by budovy využily také fasády nebo v oblastech dotčených památkovou ochranou solární střešní tašky,” prezentuje výsledky výpočtů Jiří Beranovský z konzultační společnosti EkoWATT a spoluautor Manuálu.

Jen rodinné a bytové domy mohou vyprodukovat přes 482 gigawatthodin elektrické energie - přitom se počítalo s omezeními, jako je orientace střechy, zastínění nebo neochota vlastníků bytových jednotek ke společné investici.

Vypočítaný potenciál se vztahuje pouze na rodinné a bytové domy a nezahrnuje ostatní typy budov, jako jsou kancelářské, průmyslové a veřejné budovy (např. budovy státních orgánů nebo škol). Mnohé z nich přitom čekají zásahy spojené s adaptací na změnu klimatu, ať už v podobě zateplení, výměny oken nebo zelených střech.

„Instalování střešních solárů na obytných budovách má smysl a nás ve vedení města těší, že podobné analýzy vznikají. Smysluplný přechod k udržitelné výrobě energie se ale neobejde bez zapojení veřejných budov, kterých máme v hlavním městě nejvíc v republice. Tedy budov města a státních institucí, všech druhů škol, nemocnic, galerií atd. Příkladem může být ZŠ Kunratice, která získala svou vlastní elektrárnu na nevyužité střeše už v roce 2010 a od té doby vyrobí zhruba 55 000 kilowatthodin čisté elektřiny ročně,” dodává Vít Šimral, radní hlavního města Prahy pro oblast školství.

Města dostávají nové impulsy 

Analýza je součástí Manuálu pro využití lokální energetiky, který zmiňuje příklady dobré praxe ze zahraničních metropolí. Společným znakem měst, jako je Vídeň, Freiburg, Berlín nebo Řím je, že si pro sebe stanovily konkrétní a ambiciózní cíle v oblasti solární energetiky a vypracovaly plány k jejich naplnění. V Římě se jedná o interaktivní mapu 157 městských fotovoltaických zařízení, z nichž většina je instalována na střechách školních budov. Ve Vídni budou masivně rozšiřovat solární panely na celkem 120 000 metrů čtverečních. Ve Freiburgu se jedná například o projekt Das Sonnenschiff (Sluneční loď), což je první komerční energeticky plusová stavba tohoto druhu. Město Berlín má v plánu zajistit značné rozšíření solárních panelů na střechách města s cílem dodat do roku 2050 solární energii, která pokryje přibližně 25 % potřeby města. Průvodní studie Fraunhofer ISE zjistila, že Berlín by mohl do roku 2050 ve městě využívat 4,4 gigawattů sluneční energie.

“Rychlému přechodu na sluneční energii mohou pomoci např. hromadné nákupy solárních panelů, městem vyjednané výhodné půjčky pro financování soukromých projektů nebo založení městských energetických komunit. Města mohou pomoci také redukcí administrativy, vytvářením solárních map či stanovením jasných pravidel, za kterých mohou vznikat solární projekty v oblastech s památkovou ochranou,” říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky a jeden ze spoluautorů Manuálu.

Podobnou cestou jako světové metropole se chce vydat i statutární město Brno. „Naší vizí je energeticky soběstačné město, ve kterém budou lokální obnovitelné zdroje propojené do jedné velké virtuální elektrárny. Provoz virtuální elektrárny bude mít na starosti městský podnik. Chystáme se do ní zapojit 120 tisíc metrů čtverečních střech na 120 městských budovách, které pokryjeme solárními panely. K dispozici bude i společné úložiště energie. Brňané s vlastní fotovoltaikou, kteří se k virtuální elektrárně připojí, mohou ze systému dodávat a odebírat elektřinu, jak se jim to bude hodit,” uvedl při oznámení záměru výhody budoucího městského systému pro MF Dnes náměstek primátorky Brna Petr Hladík.

„Brněnské řešení dává logiku. Zastupitelé se mohli inspirovat ve Vídni, jejíž Wien Energie nabízí obyvatelům města nákup podílu na městském podniku, který jim pak dodá elektřinu za zvýhodněné ceny. Takové projekty bývají součástí impulsů, kterými se světové metropole snaží naplnit ambiciózní klimatické cíle. Vedle toho pomáhají zmírňovat rizika pádu do energetické chudoby pomocí posilování energetické soběstačnosti jejich občanů,” dodává Martin Madej, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost a spoluautor Manuálu. “Českým a moravským městům pomůže k investicím do nových projektů obnovitelných zdrojů připravovaný Modernizačním fond nebo post-covidový Fond obnovy a odolnosti. Ostatně i Brno počítá s ročními úsporami okolo 10 milionů korun a s příležitostmi pro regionální instalační firmy,” uzavírá Martin Madej.

Manuál pro využití lokální energetiky: Analýza a návrh pravidel pro využití místní výroby energie ve městě s důrazem na možnosti využití solární energetiky a akumulaci energie si můžete stáhnout na webu Aliance pro energetickou soběstačnost.

Zdroj: tisková zpráva Aliance pro energetickou soběstačnost