Správně zvolená velikost projektu hraje zásadní roli

  • Stav k 31.12.2020
  • Počet FVE v ČR: 41 634 FVE
  • Celkový výkon: 2 226,8 MWp
  • Výroba elektřiny: 2270 GWh
  • Podíl OZE: 22,0 %

16.11.2022, 08:00

Vysoké ceny energií nás přiměly k hledání úspor a možností, jak snížit platbu za energie. Jednou z možností je výstavba fotovoltaických výroben (FVE), které alespoň z části umožňují pokrýt vlastní spotřebu. I přes možnost využití různých dotačních programů se jedná o významné investice. V současné době rychlejšímu tempu instalování nových FVE brání nedostatek některých komponent a také nedostatek kvalifikovaných montérů.

Autor: Ing. František Žák, Ph.D., Head of Engineering, Photomate

Jako u každé investice je však nutné sledovat rentabilitu a její návratnost. Důvodem, proč se v současné době výstavba FVE stává rentabilní jsou velmi vysoké ceny silové elektřiny. Na komoditní burze pro střední Evropu dne 26. 8. 2022 dosáhla cena silové elektřiny svého maxima na úrovni 24 240 Kč/MWh. Od této doby začala cena elektřiny klesat a dnes se pohybuje kolem 9 000 Kč/MWh. Při investování je nutné nejen sledovat aktuální cenový vývoj, ale i důvody které vedou ke změně cen a dopady přijímaných opatření. Pokud se při stanovení návratnosti vynaložených investic počítá s cenou elektřiny překračující 15 Kč/kWh a inflací 17 %, vychází doba návratnosti jen několik roků. Otázkou však je, zda jsou takové výpočty reálné. V současné době je obtížné stanovit, jak dlouho se udrží vysoké ceny elektřiny a vysoká míra inflace.

Nárůst cen elektřiny byl ovlivněn zvýšením ceny zemního plynu, který se v zemí Evropy využívá pro špičkové zdroje elektřiny a vyrovnávání odchylek. Zajištění dodávek zemního plynu z postupně budovaných LNG terminálů bude cenu plynu snižovat. Důležitým prvkem bude rovněž průběh letošní zimy. Pokud se ukáže, že po zimě bude v Evropě stále dostatek zemního plynu, mohou ceny zemního plynu a tím i elektřiny výrazněji klesnout. Budované FVE kromě zimního období přispějí ke snížení poptávky po elektřině. To bude mít opět dopad na její cenu, a to zejména v letním období.

V České republice je v létě minimum denní spotřeby na úrovni 5 GW a maximum letní spotřeby je pod hodnotou 10 GW. Pokud by se realizovala jen čtvrtina výkonu v podaných žádostí na připojení FVE, lze očekávat, že v letních měsících by mohl nastávat stav, kdy výroba elektřiny z FVE bude ohrožovat stabilitu elektrizační soustavy a může tak docházet k regulačním zásahům. Důsledkem bude to, že v tomto období bude nízký zájem o výkup elektřiny z FVE a zároveň bude růst požadavek na dodávku regulační energie. To je důvod, proč při ekonomickém návrhu výkonu FVE je výhodné počítat s využitím vyrobené elektřiny převážně pro vlastní spotřebu a s prodejem elektřiny uvažovat jako s bonusem navíc.

Pro výpočet ekonomické návratnosti vynaložených investic do výstavby FVE je proto nutné uvažovat s časovým průběhem spotřeby a posuzovat investice, provozní náklady a výnosy z dlouhodobějšího hlediska. Podrobná znalost časového průběhu spotřeby dává větší možnosti při optimalizaci výkonu FVE a tím i optimalizaci vynaložených investic.

Kromě doby návratnosti posuzujeme výhodnost vynaložených investic z pohledu čisté současné hodnoty a dle indexu ziskovosti. Výsledkem jsou grafické závislosti volby výkonu FVE pro daný časový průběh spotřeby. Na základě ekonomických ukazatelů posuzujeme také výhodnost instalování bateriových úložišť. Bateriová úložiště sice nevyrobí elektřinu, ale umožňují efektivněji využívat vlastní vyrobenou elektřinu. Zároveň dávají možnost snížit hodnotu rezervované kapacity. Nemalou roli mohou hrát při stabilizaci sítě a také poskytují možnost záložního napájení. FVE s bateriovým úložištěm dávají vyšší možnosti využití a přispívají ke stabilizaci celé sítě.

 

 

Pokud budete potřebovat jakékoliv další informace, neváhejte kontaktovat autora a jeho kolegy na info@photomate.eu.