• Stav k 31.12.2018
  • Počet FVE v ČR: 31 248 FVE
  • Celkový výkon: 2 083 MWp
  • Výroba elektřiny: 2 341 MWh
  • Podíl OZE: 22,8 %

Reakce Solární asociace k doporučením Evropské komise k českému “klimaplánu”

18.6.2019, 15:36

Evropská komise dnes zveřejnila oficiální doporučení členském státům v otázkách takzvaných “klimaplánů”. Evropská komise podle očekávání doporučila České republice vyšší cíl na úrovni 23 procent obnovitelných zdrojů energie v energetice. Podle Solární asociace by Česko nyní mělo vyhodnotit, jakým způsobem efektivně doporučených cílů dosáhnout V budoucím energetickém mixu by měla proto hrát větší roli než doposud solární energie, která je dnes levným zdrojem elektřiny a která je podle Solární asociace vhodným nástrojem jak splnit hned několik požadavků Evropské komise.

  • Cíl 23%: Evropská komise doporučuje Česku zvýšit cíl OZE v energetice z plánovaných 20,8% na 23%. EK přitom klade důraz na taková opatření, které budou jak nákladově, tak časově efektivní. “Značnou část rozdílu bude muset Česko nahnat v oblasti vytápění a chlazení, v dalších oblastech by ale mělo Ministerstvo průmyslu a obchodu zvolit nákladově nejefektivnější způsob dosažení klimatických cílů. Vzhledem k rekordně nízkým cenám, které dnes fotovoltaika dosahuje v aukcích v Německu ale i třeba v Polsku, a k rychlosti, kterou lze solární parky stavět, bychom se jejímu dalšímu rozvoji ve velkém neměli už bránit ani u nás,” říká Jan Krčmář, předseda Solární asociace.
  • Konec fosilních paliv: Solární asociace vítá požadavek Evropské komise vyčíslit externí náklady na fosilní paliva a popsat plány na jejích útlum. “Česká republika potřebuje zdroje elektřiny, které v budoucnu nahradí dosluhující uhelné elektrárny a zároveň budou vyrábět elektřinu bez emisí oxidu uhličitého. V praxi to znamená kombinaci jaderné energie s obnovitelnými zdroji energie,” říká Veronika Hamáčková, výkonná ředitelka Solární asociace.  “I finanční sektor dnes již nechce podporovat fosilní energetiku, proto bychom měli urychlit odchod třeba od uhelných elektráren a postupně je nahrazovat elektřinou z obnovitelných zdrojů v kombinace s akumulací energie”, dodává Veronika Hamáčková.
  • Dopad klimatických změn na energetiku: Evropská komise od Česka požaduje přepracování “Klimaplánu” z hlediska budoucích dopadů klimatických změn na energetiku. “Již dnes je patrné, jaký dopad má třeba sucho na energetiku,” připomíná Jan Krčmář. “Fosilní a jaderné elektrárny potřebují enormní množství vody pro chlazení horké páry pohánějící turbíny při výrobě elektřiny. Stále častější vlny extrémních veder a sucha snižují hladiny toků řek, na kterých jsou tyto zdroje závislé. Nedostatek vody v letních měsících bude mít ale i dopad na vodní elektrárny a na výrobu biopaliva. Solární elektrárny pak naopak v letních měsících vyrábějí velké množství elektřiny a kromě toho pomáhají chránit půdu”. Solární asociace k tématu dopadu sucha na energetiku vydala tiskovou zprávu.
  • Administrativní zátěž: Solární asociace rovněž vítá doporučení Evropské komise ke snížení administrativních překážek při výstavbě nových zdrojů OZE.

Zdroje: