• Stav k 31.12.2020
  • Počet FVE v ČR: 41 634 FVE
  • Celkový výkon: 2 226,8 MWp
  • Výroba elektřiny: 2270 GWh
  • Podíl OZE: 22,0 %

Růst solárních elektráren v Česku výrazně zpomalil. Nové projekty brzdí administrativní bariéry a dopad pandemie na dodavatelské řetězce. Bez velkých projektů se neobejdeme, varuje Solární asociace

2.8.2021, 15:00

Nové solární elektrárny v Česku přibývají podobně rychle jako loni. Za prvních šest měsíců letošního roku vzniklo po celé republice přes 3 800 nových fotovoltaických elektráren o výkonu cca 25 MWp. Po několika letech strmého růstu se nyní trend zpomalil a většinu nových projektů opět tvoří malé domácí instalace. Vzniklo naopak výrazně méně větších elektráren na střechách podniků a továren. Zpomalení růstu částečně ovlivnila pandemie COVID-19 a její dopad na dodavatelské řetězce, který způsobil zdražení komponent. Velkou brzdou pro velké střešní elektrárny je ale i čekání na vydání stavebních povolení a nesjednocené postupy stavebních úřadů. Podle Solární asociace je třeba nastavit jasné a jednotné postupy. Současné problémy poukazují na to, že Česko nesmí být v rozvoji fotovoltaiky závislé pouze na střešních projektech, ale musí stavět nové pozemní elektrárny.

Fotovoltaika zažívá po celém světě nebývalý růst. Podle nedávné zprávy Global Solar Outlook evropské asociace SolarPower Europe lze letos očekávat nárůst ve výši 163 gigawatt z nových elektráren. V Česku se však ukazuje, že mu pomalu začíná ujíždět vlak. V prvním pololetí 2021 se postavilo zhruba tolik elektráren, jako ve stejné době loňského roku.

Malé elektrárny rostou, větší brzdí byrokracie

Podle statistik Solární asociace za prvních šest měsíců letošního roku vzniklo celkem 3 859 nových projektů s kombinovaným výkonem 25,2 megawattu. Drtivá většina těchto projektů má výkon menší než deset kilowattů, jedná se totiž především o realizace na střechách rodinných domů. Instalace na rodinných domech vznikají hlavně v rámci úspěšného programu Nová zelená úsporám (NZÚ), díky němuž vyrostlo v prvním pololetí roku 2021 v Česku celkem 3162 projektů s celkovým výkonem přesahujícím 16,1 MWp. V porovnání s dřívějšími roky jde o další nárůst, což dokládá i fakt, že instalovaný výkon v tomto segmentu za první dva kvartály letošního roku překonává celkový součet za roky 2016–2018 a blíží se i celkovému součtu za rok 2020. Jako již v minulých letech roste i podíl projektů s domácí baterií. Podíl elektráren s akumulací energie meziročně vzrostl u domácích projektů z 55 % na 68 %, v Praze dokonce na 80 %.

Naopak větších projektů na střechách podniků a hal vzniklo za první pololetí pouze 66 s celkovým výkonem 3,3 megawattu. Dalšímu rozvoji brání především administrativa spojená s jejich výstavbou. „Velký počet projektů, které vznikají v rámci operačního programu OP PIK, čeká na stavební povolení,“ říká Veronika Šilhová, ředitelka Solární asociace. „Právě ve vydávání stavebních povolení vidíme jeden z největších problémů z hlediska realizace nových projektů. Důvodem jsou nesjednocené postupy stavebních úřadů, které jsou často pro instalační firmy nepředvídatelné. Celému sektoru by pomohlo nastavení jasných a jednotných postupů tak, aby nebrzdily čerpání dotačních titulů, kterých bude v budoucích letech dostatek. Za Solární asociaci jsme připraveni ve spolupráci s našimi členy z řad instalačních firem být nápomocni při řešení problému,“ dodává Šilhová.

Další bariérou se ukázala být pandemie COVID, která měla negativní vliv na ceny technologií a dodavatelské řetězce. „Ceny panelů i dalších komponent meziročně vzrostly, především se ale firmy potýkají s problémem, který pandemie způsobila v oblasti logistiky. I proto podporujeme do budoucna iniciativy volající po přesunu části výrobních kapacit zpět z Asie do Evropy,“ říká Veronika Šilhová.

Česko musí zaujmout rozumný postoj

Solární asociace dlouhodobě upozorňuje na skutečnost, že z hlediska energetické bezpečnosti nelze stavět pouze na růstu střešních elektráren. „Pokud chce Česká republika splnit cíle, které si sama nastavila, a připravit se na budoucí dekarbonizaci energetiky, je nutné, abychom opět začali stavět i velké pozemní instalace,“ připomíná předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář. „Velké solární elektrárny jsou klíčové pro dosažení cílů národního klimatického plánu. Proto potřebujeme restartovat jejich výstavbu co nejdříve, a to především v bývalých průmyslově znečištěných lokalitách,“ říká Krčmář.

Postoj českého státu k fotovoltaice se ovšem zdá být přinejmenším ambivalentní. „Velkou překážku vidíme v přístupu českých zákonodárců, kteří neustále a opakovaně do světa vysílají signál, že Česko není vhodnou a bezpečnou zemí pro investice do zelené energetiky. Důkazem může být především situace kolem novely zákona o podporovaných zdrojích energie, která ohrožuje více než tisíc firem, které v nejhorším případě nezvládnou splácet bankovní úvěry. Jsou to bohužel ty stejné firmy, které mají zájem nové projekty stavět, stejné banky, které je mají financovat, a stejní investoři, kteří mají projekty podpořit, které nyní stát ohrožuje a trestá. Zásahy do stávajících projektů z doby solárního boomu vážně ohrožují nové projekty v oblasti zelené energetiky,“ zakončuje předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.